MMF přiznává, že nemá ani ponětí jak vyřešit světovou ekonomickou krizi

Na zasedání MMF a Světové banky jsme poprvé začali spatřovat určité zpětné rázy proti té na základě Obamových vrtochů vybrané právničce přemaskované na vůdce světových financí. Došlo k významnému rozkolu mezi příznivci a oponenty nového programu státních investic, v němž by LaGarde s Obamou chtěli zkusit vytáhnout peníze na penze a promrhat je na infrastruktury, které tak, jako tak, vytvoří jen dočasná pracovní místa.

LaGarde a MMF varovaly před rizikem, jaké pro finanční systém představuje stínové bankovnictví, které obnáší $71 bilionů dolarů

Tvrdila, že v něm spočívá nesmírná hrozba, jelikož ho nereguluje ona. V podstatě chce nad těmito penězi uchvátit kontrolu, aby jimi vykoupila vlády, aniž by se zreformovaly.

Ti právníci, kteří upřednostňují vládu politiků nad světem, jsou něco jiného než soukromí právníci. Je to ten samý typ lidí, o jakém psal Shakespeare – první věci, kterou uděláme, je to, že zabijeme všechny právníky. Ti bývali královými právníky (prokurátory), ještě než si obyčejní lidé mohli dovolit najmout advokáty. Tenhle typ lidí se drží vysoko u moci a jedinou formou přístupu k situacím je pro ně sepisování zákonů tak, aby donutili lidi dělat to, co od nich žádají. Ti nemohou pochopit, co to udělá se stimulací ekonomiky, když se zvednou daně. Ti chtějí zdaňovat 80% a pak vám chtějí ještě zpoplatnit už tak negativní úrokové sazby, když to málo, co vám zbylo, nechcete utrácet. Jsou zcela šílení. Těm nejde do hlavy, kde je ten ekonomický růst, který by z toho přeci podle předpokladů měl vyrůst?

Jedinou ekonomikou, která ještě drží Euro, je ta německá. Oni ovšem uvalí Obamovy sankce, které zdevastují i tuto evropskou ekonomiku. Německá ekonomika je na kolenou, a to v první řadě kvůli poklesům exportů. Čím dál více se rozhořívá bitva mezi politiky a skutečnými ekonomy, ovšem uvnitř ekonomické komunity je hluboký rozkol, kde většina má blízko ke komunismu, a tak souhlasí se státní mocí. Nikdo neformuluje strategii proti nadcházejícímu ekonomickému poklesu, kterou lze postavit jedině na reformě a nižších daních. Konflikt mezi těmito dvěma tábory vyvolal rázy, které už proráží i na povrch.

Při úvahách, jak podnítit trvalý růst, se už ani nezabývají a ani nemluví o restrukturaci světové ekonomiky. Potýkáme se s vážným ekonomickým kolapsem zažehnutým Krizí státního zadlužení, na kterou lze ale realisticky nahlížet jen proti pozadí historicky vysoké míry zadlužení. Vedli nás do ekonomické bouře, kterou lze měřit podle magnituda Richterovy škály pro zemětřesení, která mohou být opravdu šokující. Tohle je neuvěřitelně toxická kombinace eskalujícího se zdanění s agresivním vynucováním daní namíchaná s omračujícím rekordním globálním zadlužením vzniklým díky bankovní krizi v roce 2007 kvůli vykupování bank z dluhů, takže globální dluh vykazuje neustále rostoucí trend, jehož rychlost se od počátku krize zvedla na téměř 175% tehdejší rychlosti zadlužování, aniž by byly naděje na jeho zastavení do roku 2020. Tahle smrtící kombinace bude naším zabijákem, ale tito lidé nepochopí, že když spořícím lidem seberou, co jim ještě zůstalo, tak tím jen náš úpadek urychlí.

Bylo nesmírně zajímavé, když na zasedání ve Washingtonu francouzský president Francois Hollande a italský ministerský předseda Matteo Renzi tlačili při konsolidaci veřejných financí na upřednostnění ekonomických programů zatím hozených k ledu – jinými slovy probuzení! Oni teď už argumentují i tím, před čím jsem varoval od začátku – že jednotná měna vyžaduje i jednotný vládní dluh. Je toho ale příliš málo a příliš pozdě. Už ztratili důvěru světového kapitálu.

MMF

Německý ministr financí Schäuble protestoval proti návrhům Obamy s LaGarde na utrácení za infrastruktury. Schäuble nechce vyčlenit žádné dodatečné fondy mimo těch už naplánovaných investic do infrastruktur. LaGarde varovala, že Německo musí být opatrné, aby nepřekročilo limit deficitu EU. Ta totiž chce zabrat soukromé peníze, nikoliv ty veřejné, aby se tak předstíralo, že deficity jsou pod kontrolou. A opět jde ale jen o nové aranžmá výlohy, aniž by se cokoliv udělalo s podstatou. Jasně zatím veškerá předstírání stimulace poptávky přes vyšší vládní výdaje nevyprodukovala vůbec nic. Pokud udržujete růst daní a nárůst tlaku na jejich vynucování, tak odkud přijdou soukromé výdaje, když bude disponibilní příjem pořád klesat? Ti ve vládě jsou právníci, a tak prostě předpokládají, že mohou napsat zákony, jimiž přemůžou svobodný trh.

V souhrnu lze říci, že nemají ponětí, jak si s ekonomikou poradit. Tahle látka se bohužel ale na právních fakultách neučí! Všechno, na co se zmohli, byla výzva zemím od MMF, aby podstoupily ekonomické riziko k podnícení ekonomického růstu. Spolu s tím trvá MMF na programech zbídačování, aby se posílila kontrola nad finančními excesy. MMF je prostě bezradné a jako řešení neformulovalo vůbec nic.

Zdroj:  armstrongeconomics.com, reformy.cz, ac24.cz