Kdo zachrání Evropskou unii?

Analytická prognóza expertů z Evropské unie, která byla zveřejněna tento týden, značně zhoršila perspektivy hospodářského růstu v EU i eurozóně, mimo jiné i na rok 2015.

Na základě výsledků z roku 2014 se nyní očekává růst HDP na úrovni 0,8%, nikoli 1,2%. Pro eurozónu je předpověď ještě mnohem horší – z 1,7% na 1,1%, přičemž se to už týká roku 2015. Klesají i hlavní ukazatele podnikatelské aktivity v eurozóně. Přední analytik společnosti CMC Markets v Sydney Ric Spooner má za to, zhoršení prognóz pro eurozónu bude mít negativní vliv na globální ekonomické tendence.

Příčiny krize v EU jsou spojeny v první řadě s dlouhodobou chybnou politikou Bruselu ve finanční oblasti, zdůraznil v rozhovoru s Hlasem Ruska expert z Ruské akademie věd Jakov Mirkin:

-Konsolidace rozpočtu a zajištění hospodářského růstu si ve skutečnosti navzájem odporují. Konsolidace rozpočtu, to je zpravidla omezování výdajů, omezování pracovních míst v rozpočtovém sektoru a zvyšování daní. Důsledkem toho všeho je zpravidla spíš pokles, než návrat ke stabilnímu hospodářskému rozvoji.

Zatímco samotná krize v EU má objektivní příčiny, pak politické akce unijního vedení ji ještě víc vyhrocují. Evropské země počítají rostoucí ztráty. Podle údajů dánského listu Berlingske může způsobit sankční válka rozpoutaná s Ruskem krach národních zemědělských výrobců a bank, které jim poskytují půjčky. Ruský zákaz na dovoz potravin a snížení poptávky po nich v Číně snížily ceny vepřového a mléka. Klesají rovněž ceny obilí a norkových kožešin. A mnoha dánským farmářům tak hrozí bankrot, podotýká list Berlingske.

Ohroženy jsou i globální projekty, na nichž je závislý život evropských občanů. V zemích EU se stále silněji rozléhají hlasy ve prospěch rozvoje spolupráce s Ruskem. Finský prezident Sauli Niinistö vyzval vedoucí činitele severoevropských a pobaltských států, aby neintenzifikovali konfrontaci s Ruskem. Zdůraznil, že jeho zem nehodlá podléhat nátlaku jiných zemí, pokud jde o vztahy s Ruskem.

V Maďarsku podpořili kurz na rozvoj partnerství s Ruskem rozhodnutím parlamentu. Poslanci se usnesli, že urychlí výstavbu plynovodu Jižní proud přes maďarské území. Premiér Viktor Orbán zdůraznil, že nezávisle na situaci na Ukrajině musí plyn proudit do Maďarska, a proto potřebujeme ještě jedno potrubí. Podle podivné shody okolností přerostly demonstrace proti zákonu o platbách za objem dat přenesených na internetu, které mely podporu Bruselu, velice rychle ve vystoupení proti Orbánově vládě právě v těch hodinách, kdy se ve vládě jednalo o dalším osudu Jižního proudu.

zdroj: czech.ruvr.ru