A je to tady ! První žena s mikročipem

Švédsko se těší globální reputaci jako vůdce v rozvoji inovativních technologií. Chytí se, ale trend vkládání mikročipů do lidského těla? Local promluvil s jednou s prvních Švédek, co se rozhodla pro implantát, aby s ním odemykala dveře do své kanceláře.

Emilott Lantz, 25, z Umeå v severním Švédsku si minulý týden nechala do ruky vložit mikročip.

implantát

Stala se pokusným morčetem během konference o digitalismu, internetu a budoucnosti Sime 2014 ve Stockholmu. V souladu s cíli této události účastníkům nabídli, aby si nechali zdarma vložit mikročip – a Lantz po této příležitosti skočila.

„Necítím to tak, jak se o tom uvažuje jako o budoucnosti – vždyť je to přítomnost. Mně připadá příšerné, že jsme to neviděli už dříve,“ řekla The Local.

Lze doložit, že počty nositelů čipů ve Švédsku rychle rostou.

„Až dosud to byl převážně fenomén podzemí, ale teď už je ve Švédsku snad 100 lidí s čipem,“ říká Hannes Sjöblad ze švédské skupiny biohackerů BioNyfiken.

Minulý měsíc jen z této skupiny samotné tento úkon podstoupilo 50 lidí.

Před tím se této technologie používalo převážně jen jako štítků nebo čipů sloužící jako klíč do krku našim mazlíkům, aby mohli např. procházet kočičími sklopci. Vkládat to lidem do rukou je ale relativní novota.

Nápad spočívá v tom, že místo toho, abychom nosili klíče nebo si pamatovali piny nebo hesla k našim telefonům nebo dveřím, tak vybavíme-li lidi mikročipy, tito jejich pomocí budou odemykat místnosti nebo trezory, když jen položí ruku na stroj, který přečte v čipu uložené informace.

Byla v tom přitažlivost minimalizace počtu klíčů, které s sebou potřebuje nosit, která u Lantz zafungovala jako rozhodující činitel.

Avšak její rozhodnutí podstoupit tento výkon narazilo na smíšené reakce u jejích přátel a rodiny, když jí někteří říkají, že je praštěná, zatímco další argumentují, že to je trendy nápad.

„Ta technologie není nijak nová, ale to téma začalo být citlivé, protože jde o lidské tělo,“ říká.

implantát_1

Tento čip, který má rozměry zrnka rýže, byl zkonstruován tak, aby jí zůstal v ruce do konce života.

„Nejsem vůbec překvapená, že si lidé myslí, že jde o něco velkého – zatím to není moc běžné, ale myslím si, že bude. Vždyť už svá těla upravujeme, tak proč zrovna tohle by mělo být jiné?“

Lantz poprvé přišla do kontaktu s tímto nápadem, když se loni zúčastnila konference Geek Girl Meetups, kde slyšela mluvčí Carin Ism povídat o transhumanismu.

Transhumanismus je hnutí, které zkoumá vědecké a technologické inovace a jejich vztah k lidstvu. Jeho cílem jsou výzvy pro lidstvo plynoucí z využití vynořujících se technologií, které lidem umožní dostat se za svá současná omezení.

„Jsem super-nažhavená, abych si to mohla takhle dělat – už se nemůžu dočkat, až za mnou zase přijde správce budovy, aby mě napojil do systému tak, abych už ke vstupu do kanceláře mohla používat svůj čip místo klíčů,“ říká Lantz.

Hannes Sjöblad z BioNyfiken říká, že to dává smysl, aby si Švédové začali tuto technologii přisvojovat.

„Existují určité důvody, proč se to první děje ve Švédsku, a ne nikde jinde. Švédové mají doloženou historii adaptací na nové technologie v jejich raných počátcích a současná nálada je pro takovýto typ experimentů velice průchodná,“ říká.

Lantz dodává: „Až na to, že mám v ruce čip, jsem docela normální člověk.“

Mimmi Nilsson

 

Přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: thelocal.se reformy.cz